Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Úterý 14.5.
Bonifác
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Věnováno bezejmenné
Autor: Koště (Občasný) - publikováno 9.4.2006 (00:07:09)

Poprvé jsem ji viděl ve škole, zdálo se, jako by všechno kolem bylo jen pro ni. Byla mile roztržitá, stále se ohlížela a dávala si neposlušný pramínek jejích zlatavých vlasů za ucho. Možná jsem jí propadl už tehdy, ačkoliv jsem na to neměl právo, ona chodila do vyššího ročníku a já byl ubohý prvák.
Postupem času si mě získávala čím dál víc, obdivoval jsem na ní úplně všechno. Od podivných zvyků, přes její přemýšlivost, až po oblibu Malého Prince. Kudy chodila, trousila citáty ztraceného blonďatého chlapce. Já sám jsem se ztrácel v jejích očích, dlaních a rozkvetlém srdci.
Každé ráno se probouzela o něco dříve, než musela vstát. Jen ležela, zírala do stropu a jemně si třela spodní ret ukazováčkem. Přemýšlela. Dumala nad prožitými zážitky, přečtenými knížkami a nad vlastním osudem.
Milovala podzim, obdivovala déšť a záviděla volnost padajícího listí. Vydržela mi dlouho vyprávět o všech jeho krásách a důvodech proč by jím chtěla být. V jednom s ní souhlasím, chtěl bych být podzim, abych nemusel přemýšlet nad tím co dělám, protože potom přijde zima, která všechny moje skutky schová pod sněhovou přikrývku.
Kdybyste ji jen viděli při dešti! Tváře se jí rozsvítí pod naivním dětským úsměvem. Vzhlíží k obloze svýma nečitelnýma očima, stále se směje a točí se. Kapky po jejím obličeji stékají jako slzy štěstí.
Nechápu tu její trpělivost. Někdy vydrží celé hodiny jen tím, že sedí a dívá se na mne. Dívá se, jak mluvím, jak se směji a nervózně se koušu do tváře. V takové chvíli bych si skutečně přál vědět, o čem přemýšlí. Je jako knížka čtená přes průsvitku. Ať se snažím jak chci, dokáži přečíst jen pár zmatených slov.


Už ji vídám celých pět let. A za tu dobu jsem ani jednou nesebral odvahu k tomu, abych s ní promluvil. Nejsem schopen jí věnovat ani prostý pozdrav. Nikdy jsem nezjistil její jméno. V její přítomnosti ztrácím ústa. Ztrácím také chuť žít. Být stále zoufalý z její přítomnosti.
Myslím, že nikdy neudělám krok vůči ní. Možná se bojím, že by byla jiná, než jsem si ji za ty roky vysnil. Mám strach, že její hlas nezní tak nádherně jako v mých představách. A možná se obávám toho, že by byla přesně taková, dokonalá a já už se nikdy neprobral z citů, v kterých se topím. Už by nebyl nikdo, kdo by mi mohl hodit záchranný kruh.
Každopádně na ni nikdy nezapomenu, mám tajnou skrýš odkud nikdy neodejde...fantazii.



Poznámky k tomuto příspěvku
back (Stálý) - 9.4.2006 > Červená se strašně blbě čte....Je to spíše zpověď....
<reagovat 
 Koště (Občasný) - 9.4.2006 > back> DÍky za upozornění...už ´jsem to změnil...
<reagovat 
WhiteShadow (Občasný) - 9.4.2006 > Nádherné Davide,,nevím co ti mám říct,,je to jako číst z lidského srdce, Smekám, tleskám, pláču..
Jseš kvalitní a jseš svůj, z čtení tvých děl i když jsou třeba zrovna smutnější, cítím radost v srdci a tvůj jazyk je krásný..


Body: 5
Doporučil 
<reagovat 
 Koště (Občasný) - 9.4.2006 > WhiteShadow> 

Děkuji...taková krásná slova vždy potěší...


<reagovat 
celej on (Občasný) - 11.4.2006 > Jo přidávám se k blackovi s tím, že je to spíš zpověd - alespon to tak vyznívá.

Pokud to ovšem je opravdu smyšlená povídka, tak je celkem chatrná... motiv dokonalé žený a strachu ji oslovit neni nic nového a stejně tak představování si společné budoucnosti jde s tím strachem oslovit vždycky v ruce...

Nepříjde mi to ani řemeslně zručné - celkem obyčejný text , nic nápaditého. Třeba: "Někdy vydrží celé hodiny jen tím... " - pořád mám pocit, že tam něco chybí sloveso nebo tak (Někdy se vydrží trávit celé hodiny jen tím...)

Čas ukáže...
<reagovat 
 Koště (Občasný) - 11.4.2006 > DondedoG> 

Možná, že to je zpověď...každá moje povídka je tak trochu zpověď...

Já vím, že nepřicházím s něčím originálním...ale neni to nic, co by mi bránilo se vyjádřit..píšu pro vlastní radost...

Rozhodně děkuji za názor...bez komentářů bych na sobě nemohl pracovat...


<reagovat 
Emmet_RAY (Občasný) - 13.4.2006 > jí x ji - bacha na to, to je začátečnická chyba

jinak viz. Dondedog, ale myslím, že i tohle stačilo, abys byl u češtinářek oblíbený díky slohovkám, nemám pravdu? :)

3-4
Body: 3
<reagovat 
 Koště (Občasný) - 13.4.2006 > Václav Mráz> 

No...tohle sem jako slohovku nepsal...

...ji/jí opravím...díky za upozornění...


<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je pět + devět ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter